Přistání na letadlové lodi
Jak jsme již předeslali v závěru prvního dílu blogu, zbývá nám ještě popsat, jak se přistává v simulátoru F/A-18 Hornet na letadlovou loď. To totiž pro nás patřilo k jedněm z hlavních atrakcí zkušebního letu v simulátoru F/A-18. Přeci jen jsme z generace, kterou k létání nepřivedl Biggles, ale Maverick.
Přistání na letadlové lodi si zkusil nejprve Vojta, držitel PPL licence a následně i Ondra, který žádnou licenci nemá a možná i díky tomu se mu povedlo přistát na rozdíl od Vojty napoprvé.
Přistání samo o sobě není tak složité, jak by se mohlo zdát. Respektive složité to je, ale když člověk použije všechny pomůcky, kterými mu pomáhá samotný letoun a ještě k tomu připočtete instruktora, který vám nonstop radí, dá se to zvládnout.
Čím to tedy bylo, že Ondra přistál a Vojta ne? Pravděpodobně respektem. Zatímco Vojta je pilot a je tak naučený létat opatrně a snažit se neublížit ani v nejmenším stroji, Ondrovi bylo úplně jedno, v jakém stavu bude stroj po přistání a jeho ego tak volilo přístup „všechno nebo nic“.
Nejtěžší tak pro Ondru bylo vůbec loď najít. I letadlová loď třídy Nimitz totiž z kabiny rychle letící F/A-18 vypadá jako nafukovací lehátko pohupující se uprostřed Atlantiku… Nicméně po úspěšné navigaci k lodi, se kterou vydatně pomáhal instruktor už stačilo „jen“ sledovat světla a „letadélko“ na displeji, které říkalo, jestli je letadlo vysoko nebo nízko nad ideálním úhlem pro přistání. Rychlost Ondra korigoval řekněme spontánně a bál se hlavně, aby nebyl na přistání moc dlouhý. Ostatně touch and drown nepatří k leteckým manévrům po kterých by kdokoliv toužil.
Stal se tak samozřejmě přesný opak. Plyn stažený příliš brzo a z plachtící F/A-18 se stala cihla. Naštěstí to stačilo, aby podvozkem lízla hranu přistávací plochy. O půl metru dřív a už by se klouzala po palubě bez podvozku a ještě k tomu s efektním ohnivým ocasem za letadlem, ze terého by pak Ondra pelášil jako by mu hořelo za patami. Každopádně se tedy přistání podařilo a náš „nepilot“ cítil velkou a naprosto reálnou radost. Byla to vážně výzva.
Vojta tedy sice nepřistál napoprvé, ale zato když už přistál, bylo to přesně, jak to mělo být. Na druhé lano a s bezpečnými rezervami ve všech směrech. Mít na palubě cestující, určitě by mu zatleskali. Představa toho, vyzkoušet si ještě pár přistání za ztížených podmínek, ať už by to bylo přistání za noci, bouře, mlhy bylo velmi lákavé… Přistávací battle by stál za to. Ale nastal čas usednou ještě do dalšího stroje.
Pilotem Boeingu 737 MAX
Jak se stát pilotem Boeingu 737 MAX? Jednoduše. Alespoň v Brně. Stačí přejít z jedné místnosti do druhé.
Po simulátorovém adrenalinu přišla na řadu úplně jiná pilotáž. Čekal nás simulátor Boeingu 737 MAX, na kterém si může každý bezpečně vyzkoušet, o čem vlastně pilotáž stotunového obra je. Pokud je tedy vaším snem letecká kariéra pilota dopravních letadel, je to rozhodně dobré místo, kde začít.
Po těsné kabině moderní tryskové stíhačky jsme se těšili na trochu prostoru, ale marně. Pocit v kabině B737 je tomu v kabině F/A-18 překvapivě podobný. Pilot je doslova obklopený panely s tlačítky, displeji a vším potřebným pro ovládání dopravního kolosu.
Co nás nadchlo hned byl jas a ostrost promítaného obrazu, který je vidět z okénka. Barvy i světlo jsou naprosto reálné a po spuštění motoru, kdy naplno zapne i zvukový systém vás let v simulátoru naprosto pohltí. Letěli jsme v Innsbrucku, který nabízí překrásné panorama Alp a velmi krátkou přistávací dráhu, alespoň pro přistání dopravního letadla. Možná ještě ovlivnění pilotáží stíhačky jsme měli tendenci se vším trochu „mlátit“. Instruktor, kterým byl opět Vojta, nás tak musel upozornit, že v dopraváku je to spíš o citu. Žádné rychlé pohyby nebyly potřeba. Ostatně mávat s letadlem, ve kterém máte za zády přes stovku cestujících, se nehodí.
Osobní zkušenost s pilotováním reálného Boeingu nemáme, ale veškeré ovládací prvky působí naprosto reálně, žádný laciný plast tam, kde má být kov nečekejte.
Dlouhé dráhy plynových pák i klapek. Všechno vás přímo láká to doopravdy "drapnout" do ruky a vyzkoušet, co to dělá a jak to funguje:-)
Dobrou zprávou je, že i když nemáte žádné zkušenosti se simulátory, není let žádný problém. Instruktor vám pomůže jakmile je potřeba a let tak probíhá zcela klidně a v naprosto uvolněné atmosféře. Je tak i čas užívat si krásně vykreslenou krajinu. U nás to byly Alpy, ale let nad mořem při přistáních na ostrovních letištích musí být krásný zážitek. I patnáct minut nám stačilo na to se seznámit se základy létání, takže třicet minut, které jsou naší základní nabídkou, vám určitě dopřeje plnohodnotný zážitek.
Třeba přistání na letišti v Innsbrucku se povedlo jen jednomu z testovací dvojice Ondra - Káťa, ale komu, to samozřejmě gentlemansky zamlčíme. Zvládnout to ale lze:-)
Samozřejmě, chcete-li zkusit více letišť a třeba i složitější podmínky pro let či přistání, je hodina letu perfektní volbou. Pokud vám ani to nestačí a chcete zažít let "od stojánky ke stojánce" napište nám a rádi let domluvíme:-)
Komu tak simulátor Boeingu 737 MAX doporučit? Každému kdo někdy letět dopravním letadlem a zajímá ho, jak se to dělá. Nebo i těm, kteří uvažují o pilotním výcviku a rádi by zjistili, o čem to je. No a samozřejmě i každému, kdo rád zkouší cokoliv nového, protože tole jen tak někde nezažijete:-)
Při objednání máte nožnost si zvolit zaslání dárkového poukazu emailem nebo poštou v krásné dárkové krabičce.
